I don't know what that means.

2. june 2012 at 0:33 | valleria |  #diary
Dnes je to poprvé od posledního článku, kdy mám potřebu něco psát. Vlastně jsem jí měla spíše odpoledne, ale zbytky by se našly. Tak začnu asi tím, že uložím ke spánku to, co bylo docela častým tématém mých posledních několika zápisů.

Maturita.
Mám to úspěšně za sebou. Vlastně, to ještě nevím určitě. Kdo ví, jak dopadnou slohy... nemám z nich dobrý pocit. Jsem na psaní jaksi levá a naše - teď už bývalá - češtinářka je podle mě jen hodná, když mi dává dobré známky. Nemluvě o angličtině, co já si tam zase vymýšlela... Didaktické testy mě osobně přišly tak akorát, přesto se ale divím svým výsledkům. Z toho anglického ani ne, ale z češtiny 94%? Jak já k tomu přišla? A to nejhorší na konec - ústní. Tak, co k ní říct? Začnu asi objektivním shrnutím toho, že má příprava byla z 93% jen na ekonomiku. Hrůza, hrůza, neustále se mi chtělo jen spát. Zbytek jsem rozložila na "přečtení" účetnictví a snahu naučit se češtinu, plus zírání na poznámky k tématům z angličtiny s tím, že to vymyslím na místě. Z češtiny jsem si vytáhla asi to nejjednodušší, co jsem mohla - Deník Anny Frankové. Z angličtiny vlastně taktéž - Mass Media/Czech&British Daily Routine. U toho jsem se opravdu pobavila. No s takovými profesory by to ani jinak nešlo, vím přeci, jak probíhaly naše hodiny, ale vážně jsem z toho nejdřív byla nervózní, a pak jsem se do třídy vracela vysmátá. A já, že prý profesora nezvózňuji? Za prvé netuším, jak to myslel, za druhé jsem si jistá, že více znervózňoval on mě. Účetnictví... když nad tím tak uvažuji, já vážně měla štěstí na otázky. Mohla jsem si vytáhnout něco snažšího než Daň z přidané hodnoty? A pak přišla ekonomika. Prosila jsem, nevím koho, abych neměla management. Proč? Management vlastně není těžký a hodně toho člověk zná, jenže okecat to vlastními slovy z praktického života, to by dalo tak na čtyřku, možná trojku, když je člověk opravdu dobrý. Jenže mě by něco takového nestačilo. Naštěstí jsem měla něco jiného, i když pořád to nebylo ideální. Finanční trh a cenné papíry. Omlouvám se, paní profesorko, ale já stejně pořád nevím, co jsou to obligace. Musím říct, že jsem docela dvila při vyhlašování známek. Čekala jsem dvojku. A mám za jedna a ještě mě přísedící pochválila, že se jí to líbilo. Ehm, pamatovala si mě dobře? Já bych si určitě dala za dva. Nemluvě o tom, že nechápu, kde jsem nabrala v češtině i v angličtině plný počet bodů, ale stěžovat si nebudu. Ještě aby mi to ty slohy nezkazily.

Tak, to by bylo k průběhu. Pocity? Předtím samozřejmě nervy. Copak by to mohlo být jinak? Ale potom? Když jsem odcházela z poslední zkoušky, což byla ekonomika - mimochodem, fascinovalo mě, jak rychle to probíhá a organizace střídání - oddychla jsem si, že to mám za sebou a byla jsem ráda. Vyhlašování a gratulace - zvláštní a nepopsatelný zážitek. Ale potom? Cítila jsem únavu a úlevu, že je konec. Nenašla jsem si však čas radovat se. Člověk si totiž asi náhle uvědomí, jak málo to ve skutečnosti znamená. A nebo jsem jen divná - což je pravděpodobnější, vždyť se znám, tak proč vůbec vznášet možnost "buď a nebo?" Jednoduše - nic se pro mě nezměnilo. Ano, na rozdíl od většiny jiných, mám již prázdniny, klid, volno. Ale co? Každopádně s tím přichází jen větší zodpovědnost a nátlák, o kterém jsem doufala, že počká a ne, že na mě bude vyvíjen hned druhý den. Na jednu stranu si to mám "užít a odpočívat", ale na druhou citím jakoby výčitky.

To samé s vysokou. Co je se mnou špatně? Mám možnost jít na obor, na který chci - a taky, že na něj jdu. Jdu na ten, který jsem chtěla nejvíc (nevím, proč zrovna ten, prostě jsem si to vzala do hlavy, a tak tomu bude) a přesto, zatím se nedostavila radost. Myslela jsem, že je to jen chvilková záležitost, ale pořád nic. Možná mi strach brání radovat se, protože je ho víc. Dobrá, ale vážně si to nemůžu užít aspoň na minutku?

Myslím, že to by ke školním problémům stačilo. Volný čas jsem využila k dosledování seriálu Once Upon A Time a byl to čas skvěle využitý. Teď toho mám ke sledování tolik, že nevím, co dřív. Problémem taky je, že mi najednou dochází, že toho volné času vlastně mít asi tolik nebudu. Copak to potřebuji?

Momentálně ale plánuji pohnout s re-watch Bones. Čeká na mě čtvrtá epizoda. Ano, je už po půlnoci. A co? Vstávám snad někam? Počítám sice s tím, že mě ráno vzbudí neteřinka, ale to mi nezabrání.

Večer, vlastně už dnešní, že, bych měla jít na jakýsi pomaturitní koncert. Upřímně se tam zrovna nehrnu, ale už jsem to slíbila, tak by bylo asi blbé nakonec nejít. To zase bude ekšn.

Život plyne dál, děje se toho hodně, ale tohle už je beztak dost dlouhé, přestože opět o ničem.
 


Comments

1 Jenny Jenny | Email | Web | 2. june 2012 at 21:39 | React

GRATULACÉÉÉÉÉÉÉ. To byly nervy a teď tuším, že ti narostla křídla :-) Jen nezleniv! Teď, když se přestaneš učit, tak se budeš cítit, jako totální magor :D Mluvím, že zkušenosti. Když se moc učíš a pak přestaneš, bývá to tak... aspoň u mně.

2 Jenny Jenny | Email | Web | 2. june 2012 at 21:39 | React

Jsem zpátky na blogu a mám tam rovnou i Zápis Affs, budu ráda, když se zapíšeš ;-)

3 Adelle Adelle | Web | 3. june 2012 at 20:08 | React

Myslím, že je na místě, abych ti ještě jednou pogratulovala k úspěšnému složení 'zkoušky dospělosti'. Domnívám se, že si děláš zbytečné starosti ohledně toho slohu, soudě podle tvých článků píšeš více než jen čtivě, takže se ti to určitě povedlo. A i kdyby ne, propadnout už stejně nemůžeš, takže. :D (Omlouvám se, vyznělo-li to hloupě, jen jsem tě chtěla povzbudit.) :)
Myslím, že pocity zmatené jsou pochopitelné, vždyť čtyři roky studia na střední škole směřovaly k tomuto okamžiku, která prakticky v dnešní době už nic neznamená. Když jsem se byla já letos podívat na naše maturanty, přišlo mi to navíc, že to potrádá i tu úroveň, kterou jsem myslela, že to má. Předsedkyně poroty si půl dne vyřizovala osobní telefonáty a všichni ostatí učitelé napovídali, jak jen to šlo.
Asi to všechno budou ty smíšené pocity z úlevy, únavy, strachu. Přece jenom končí jedna část tvého života. Věřím ale, že se to nakonec dostaví. A na který obor to teda jdeš? Je to tak anglická filologie s kulturní antropologií?

4 Karamelka Karamelka | Web | 3. june 2012 at 21:01 | React
5 Karamelka Karamelka | Web | 5. june 2012 at 15:47 | React

Ahojky, máš u mě cenu za Bublinku http://lucinciny-pribehy.blog.cz/1206/ceny-za-bublinku

6 Lola Lola | Web | 7. june 2012 at 17:29 | React

Tak ještě jednou moc gratuluju ;-) Vidíš, že to nebylo ani tak hrozné ;) Já teda až tak skvělé výsledky jako ty nemám, ale upřímně jsem tomu učení zas až tak moc ani nedala, ať už to bylo tím, že se mi u toho chtělo spát nebo jsem na to prostě neměla myšlenku.. možná kdybych se neměla tak jak se mám tak by mi to šlo líp a měla bych na víc.. ale to teď možná spíš zní jako výmluvy, takže budu už ticho :D jsem ráda, že to mám a nejhorší to taky není a to mi stačí ;))
Jinak název té knížky co sis vytáhla slyším poprvé. Asi jste měli hodně jiný seznam. Já jsem měla Kytici :D
OUAP jsem taky už stihla zkouknout a souhlasím s tebou. Jen jsem byla překvapená, že tu kletbu "hned" tak prolomili, myslela jsem, že to roztáhnou ještě víc. Takže jsem hodně zvědavá o čem bude další série :))

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement